Obec Rosička se nachází v západní části Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy v Českomoravské vrchovině, přesněji 9 km jihozápadně od okresního města Žďáru nad Sázavou a 30 km severovýchodně od krajského města Jihlavy.
Obec se rozprostírá v nadmořské výšce 608 metrů. Katastrální území zaujímá 270 ha a v současnosti na něm žije 45 trvale přihlášených obyvatel, což je necelá čtvrtina obyvatel, která zde žila před 50 lety.
Západně od obce leží vrch Rosička s nadmořskou výškou 645 metrů. Zde byla v roce 2001 postavena 42 metrů vysoká železná rozhledna, která je volně přístupná. Její vyhlídková plošina je ve výšce 24 metrů a poskytuje zajímavý výhled na údolí řeky Sázavy a daleký rozhled po Vysočině. V minulosti zde stávala rozhledna dřevěná, které předcházel ve 30. letech minulého století maják letecké navigace. Přes obec Rosičku také k rozhledně vede cyklostezka „Posázavský okruh“. Východně od vesnice prochází hranice evropského rozvodí Labe-Dunaj.
V okolí obce se nachází několik turisticky zajímavých míst, které byste určitě neměli opomenout při Vaší cestě okolím Rosičky. Nejbližší sjezd z dálnice D1 ze směru od Prahy je na 119 km ve Velkém Beranově a ze směru od Brna na 134. km v Měříně.
Znak i prapor se skládají z knížecí čepice, sekery a okove ve zlatém poli. V obecním symbolu dochází ke spojení mluvícího znamení (původní název osady „Rozseč – jméno odvozené ze slovanského základu sekali, rozsekali), tedy sekery a okove (tj. osekaná větev) s knížecí čepicí, jež symbolizuje dlouhodobou polenskou vrchnost – knížecí rod „Ditrichštejnů“.
Sbor dobrovolných hasičů má první doložené písemné zprávy až od roku 1962, ale podle získaných zpráv z archivu Centra hasičského hnutí v Přibyslavi vznikl v roce 1914.
Dále byl zjištěn v pamětní knize národní školy v Matějově, založené 5. září 1877 učitelem Josefem Bartůňkem, tento zápis: „Roku 1891 dne 24. května v neděli na svátek svaté Trojice v 11 hodin v poledne vypukl v rychtě u komína oheň, a poněvadž se seběhlo dost lidí a pak z Rosičky přijeli se stříkačem a všichni se dost činili, tak vyhořela jen rychta, a také bylo to štěstí, že vítr vál k severu, kdyby byl vítr severní, tak by bylo více stavení padlo.“
Sbor v minulosti vlastnil koňskou stříkačku s uvedeným letopočtem 1915. Postupem času a špatným uskladněním stříkačka chátrala a byla odsouzena k zániku. Proto náš sbor v 70. letech minulého století stříkačku přenechal hasičskému sboru v Sázavě, který projevil zájem o provedení renovace a uvedení do původního stavu.
Kaple Panny Marie stojí uprostřed návsi a byla postavena někdy v polovině 19. století. Pravděpodobně již na počátku 19. století zde stála jednoduchá zvonice. Dá se na to usuzovat z toho, že za 1. světové války zabavený zvon z kaple nesl letopočet 1802.
Západně od obce se nachází kopec Rosička (645m n. m.), který je druhým nejvyšším bodem území mikroregionu. Na vrcholu tohoto zalesněného kopce byl v roce 2001 postaven telekomunikační stožár, v jehož spodní části se nachází vyhlídková plošina ve výšce 24 metrů nad terénem.
U silnice od Sázavy do Matějova v místech, kde u Rosičky odbočuje cesta na Českou Mez, stojí hraniční kámen, který označuje hranici Čech a Moravy. Souběžně s bývalou zemskou hranicí prochází krajinou čára evropského rozvodí mezi Severním a Černým mořem.
Rybník Babín a Matějovský rybník jsou přírodní rezervací s ochranou bahenního rašeliniště, rostlinstva, živočišstva a vodního ptactva. Území je zpřístupněno naučnou stezkou v délce 5,5 km, začínající na hrázi Babína. Do roku 1970 zde probíhala těžba rašeliny.
Dřívější název osady byl Čechomez – lidově Babín. Původní osídlení v pol. 14. st. Obec patřila ke klášteru. Stála na historické hranici Čech a Moravy. Kaplička z r. 1906. Dnes se zde nachází 17 usedlostí.
Přírodní koupaliště s písečnou pláží a skluzavkou. K dispozici je nejen občerstvení, ale také možnost ubytování v mobilních domcích, ping pong, hřiště na nohejbal a volejbal. Vstup do areálu koupaliště je volný.